Nové Hrady - Český dům
Stezka "Lidé a jejich krajina"
Život české menšiny v Nových Hradech se začal aktivně rozvíjet po vzniku československého státu v roce 1918 poté, co byly definitivně potlačny snahy o připojení města k Rakousku.
Česká menšina ihned po vzniku státu začala prosazovat své zájmy. Své tři zástupce delegovala do místního zastupitelstva a do okresní správní komise dokonce čtyři. V roce 1919 byl zdejšími Čechy ustanoven místní výbor Národní jednoty pošumavské a o rok později byl založen Sokol. Projevem národní svébytnosti byla česká jednotřídní škola, později rozšířená na dvojtřídku a doplněná mateřskou školou. Vedle Sokola začala fungovat také Vlastenecko-dobročinná sdružená obec baráčníků „Vitoraz“.
Český dům
V roce 1923 byl stavebním družstvem Svornost postaven Národní nebo též Český dům, který se stal hlavním centrem českého kulturního života. V přízemí byl sál, kde se cvičilo, hrálo divadlo, pořádaly plesy, národní slavnosti a jiné kulturní akce. Byla zde česká hospoda, místní sokolové zde pořádali své schůze a horní patro sloužilo jako hotel s jedenácti pokoji.
Přes některé drobné excesy je možno konstatovat, že od poloviny dvacátých let utichly půtky mezi Čechy a Němci a život v malém příhraničním městečku se uklidnil. Spokojené soužití mělo být narušeno až na konci třicátých let. Teprve v roce 1938 nastal zvrat nástupem fašistů a příjezdem karlovarského Henleina, který burcoval Němce proti české menšině.
Protičeské štvanice se stupňovaly od začátku roku 1938.