Nové Hrady - Kostel
Stezka "Lidé a jejich krajina"
První zmínka o kostele sv. Petra a Pavla je již z roku 1284. Původní stavba však byla spolu s městem a hradem zničena husity roku 1425 a také při požáru roku 1467. Stavba nového kostela (ve stylu pozdní gotiky) trvala téměř sto let – od počátků obnovy kostela na konci 15. století do konce století následujícího. Byla dokončena v roce 1590. Kromě 52 metrů vysoké věže, která byla roku 1607 pobořena bleskem a při opravách opatřena renesanční a později barokní helmicí, se kostel dochoval v podobě z konce 16. století. Vlastní chrámová loď je 20,5 m dlouhá a 12 m široká s goticko-renesanční klenbou, která má výšku 12,45 m. Uprostřed presbytáře je náhrobek, jehož deska z červeného mramoru kryje rodinnou hrobku rodu Buquoyů. Zde leží většina členů této rodiny počínaje hraběnkou Marií Magdalenou (†1654), která tuto hrobku založila.
Uprostřed kostelní lodi pod žulovou deskou byli v letech 1749 - 1783 pochováváni členové řádu Servitů. V interiéru kostela nás zaujme především hlavní oltář, který nechal vybudovat hrabě Ferdinand Buquoy roku 1678. Před oltářem se nachází velmi uctívaný obraz Panny Marie. Jedná se o rytinu, kterou zachránil hrabě Karel Bonaventura Buquoy v roce 1619 z hořícího domu v bitvě u Záblatí. Hrabě pak tento obraz s sebou všude vozil. Po jeho smrti byl obraz umístěn v jezuitském kostele sv. Anny ve Vídni, odkud byl v roce 1674 vyžádán do Nových Hradů. Roku 1679 dala silně ohněm zčernalou a poškozenou rytinu hraběnka Buquoyová zasadit do pozlacené a drahokamy posázené svatozáře a stříbrného rámce. Tento obraz byl až do roku 1785 nošen při procesích městem.